kapitola druhá - Poloha obce Troubky
Obec Troubky je původně postavena podél potoka ve dvou souvislých řadách, které tvořily širokou náves. Usedlosti, někdy dlouhé 25 - 30 metrů, v průčelí s obytnými místnostmi, se dívaly na náves. V pravém úhlu do dvora k nim byly přistavěny stáje, chlévy a někdy i hospodářské budovy. Za dvorem byly dlouhé pětiměřicové zahrady, které ukočovaly stodoly.
Obec se později rozšiřovala na panských nebo obecních pozemcích, kde byly budovány chalupy, čímž došlo k budovní prvních ulic. Odtud vzniklo i pojmenování obyvatel - chalupníci, uličníci nebo hofeři.
První chalupy byly zbudovány ze dřeva, střechy měly dochové. Bohužel se původní stavy v obci nedochovaly.
Jednoho, do té chvíle nijak významného odpoledne, si za panskými mlaty hráli tři chlapci z Troubek. Napadlo je zapálit si malý ohýnek v blízkosti vyschlých stohů. Protože už se začalo smrákat a večer byl na sestupu, uhasili spěšně oheň a spěchali domů. Nad poli začalo lehce pofukovat a větřík začal jeětě doutnající uhlíky roznášet po okolí ohniště. Několik uhlíků si našlo cestu až k blízkým stohům. Než se kdokoli z dědiny stačil vzpamatovat, tak se oheň rychle rozšířil na první domky Troubek. Chalupy začaly hořet jedna po druhé. Jejich dochové (slaměné) střechy vzplály velmi rychlým tempem. Velké štěstí měli jen v chalupách, které stály opodál. Tehdy vyhořela celá dědina až na tři vzdálené chalupy.
Na rozvalinách poškozených domů byly postaveny chalupy nové, které již byly vystavěny z hliněných válků, případně se nebíjely ze suché hlíny.